www.004.cz >Homosexualita > Názory veřejnosti

Autor: -hsx->, Téma: Homosexualita, Vydáno dne: 05. 09. 2017
Článek pochází z internetového magazínu 004.cz, ISSN 1214-4452. Všechna práva autorů vyhrazena.

Podle publikovaných výsledků průzkumu sexuálního chování občanů ČR (Weiss 1999) bylo potvrzeno, že ve zkoumaném souboru (862 žen a 857 mužů) jsou postoje respondentů k homosexualitě ovlivněny pohlavím, religiozitou, věkem, vzděláním a velikostí místa bydliště.

Přístup společnosti k homosexualitě se výrazně změnil po roce 1989. Když 1. 7. 1990 došlo k novelizaci zákona z roku 1961, v němž byla zrovnoprávněna povolená věková hranice pro homosexuální i heterosexuální styk na 15 let, začala se stávat homosexualita viditelným společenským jevem. Došlo ke změně společenských přístupů v otázce homosexuality na liberálnější. K tomu zajisté přispěly první organizace gay a lesbického hnutí.

Tento posun byl prokázán také ve výzkumech P. Tučka a J. Holuba (1994), kteří porovnávali postoje společnosti vůči homosexualitě v letech 1988 a 1994: jednoznačně negativně byla nyní hodnocena pouhými 2 % respondentů. Počet lidí požadujících její trestnost klesl z 11 % na 2 % a těch, kteří ji považují za škodlivou odchylku či deviaci, klesl z 23 % na 6 %. V roce 1994 vnímalo 43 % dotázaných homosexualitu jako zdravotní poruchu či nemoc. Tři pětiny respondentů souhlasily s prosazením legalizace registrovaného partnerství, 3/4 souhlasily s existencí gay klubů, což je třikrát více než v roce 1988.

Tolerance naší společnosti ovšem dosud není ani zdaleka uspokojivá. Pro tento fakt svědčí zjištění, že homosexuální lidé měli v roce 1994 stejnou tendenci své zaměření tajit před svými přáteli a známými, jako v roce 1988. Do roku 1994 se totiž nezvýšilo množství těch, kteří by mezi svými známými znali někoho takto orientovaného. Je zřejmé, že homosexualita s sebou dosud nese jisté sociální stigma, protože coming out velkého počtu takto zaměřených lidí stále probíhá s vědomím pouze jejich nejbližšího sociálního okolí.

Podle publikovaných výsledků průzkumu sexuálního chování občanů ČR (Weiss 1999) bylo potvrzeno, že ve zkoumaném souboru (862 žen a 857 mužů) jsou postoje respondentů k homosexualitě ovlivněny pohlavím, religiozitou, věkem, vzděláním a velikostí místa bydliště.

Vzdělanější lidé častěji akceptují homosexualitu jako variantu lidského chování nebo jako neškodnou odchylku. Faktor vzdělání hraje větší roli u mužů než u žen.

Význam věku je nejvýraznější u kategorie respondentů nad 60 let. Ti mnohem častěji požadují trestnost homosexuality nebo se obávají jejího škodlivého vlivu na mládež. Nejliberálnější jsou postoje u respondentů ve věku 30 - 44 let a hladina liberálního hodnocení s narůstajícím věkem klesá.

Religiozita je silným diskriminujícím ukazatelem. U věřících respondentů se dále zvýrazňují rozdíly mezi pohlavími. To znamená, že věřící muži vyjadřují spíše represivní postoje, tedy žádají trestnost nebo se obávají vlivu na mládež, zatímco věřící ženy mají tendenci homosexualitu spíše medicinizovat.

Nejméně výrazný rozdíl je v postojích respondentů podle místa bydliště, kdy pouze ženy z větších sídel vykazovaly liberálnější postoje. Malé rozdíly mezi městem a venkovem pak zřejmě odrážejí menší sociální rozdíly těchto dvou podskupin v naší zemi.

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde